Výtvarná technika smaltování – to je práce s žárem, kovem a smaltem – materiálem, který si často dělá, co chce. Polská malířka Elżbieta Kuraj patří k těm, kteří tuto surovost materiálů proměňují v obrazy. A i když právě vystavuje v polských Gliwicích, jedno její dílo najdete i u nás – ve Frýdlantu nad Ostravicí.
Když se díváte pod ruce někomu, kdo smaltu rozumí
Jsem členkou Dílny uměleckého smaltu ve Frýdku‑Místku. Jednou za měsíc se snažím pronikat do tajů tvoření technickým smaltem na ocelovém plechu. Na únorovém workshopu jsem měla možnost sledovat, jak smalt používá polská výtvarnice Elżbieta Kuraj. Její práce není dekorativní ani uhlazená. Využívá to, co smalt dělá jedinečným: vrstvení, propalování, struktury, které vznikají v peci při 800°C.
Polská malířka, která smalt vrací do současného umění
V Polsku se technika malování smaltem dostává do popředí díky malé skupině umělců – a Elżbieta Kuraj je jednou z nich. Do 29. 3. 2026 probíhá v Gliwicích výstava Dialog, která shrnuje více než čtyřicet let tvorby umělecké smaltérky Elżbiety Kuraj a malíře Janusze Karbowniczka. Kresba, malba i smalt tu spolu vedou dialog, který není o líbivosti, ale o podstatě materiálu.
Proč zrovna Gliwice? Město, kde se smalt stal bezpečným
Místo konání výstavy není náhodné. Gliwice, vzdálené od Frýdku Místku jen sto kilometrů, byly už od konce 18. století průmyslovým srdcem Horního Slezska. V roce 1796 zde vznikly Královské pruské železárny a právě tady byla vyvinuta moderní bezolovnatá smaltovací technologie. Ta umožnila bezpečné smaltování železného nádobí a otevřela cestu k využití smaltu v každodenním životě. A odtud vedla stopa přímo k nám do Beskyd.
Od Gliwic do Beskyd: první smaltovna v Pstruží
V roce 1834 byla v Pstruží u Frýdlantu nad Ostravicí založena první smaltovna na našem území – a jako první používala právě recepturu bezolovnatého smaltu. Technologie, která vznikla v Horním Slezsku, tak položila základy smaltování v Beskydech. Dnes už se v Beskydech smaltované výrobky nevyrábějí. Na tuto tradici však navazuje Dílna uměleckého smaltu.
Elżbieta Kuraj ve Frýdlantu nad Ostravicí
Elżbieta Kuraj není v českém prostředí neznámá. Se zdejšími smaltéry spolupracuje už od roku 2008. Účastnila se mezinárodních sympozií ve slévárně Beskyd ve Frýdlantu nad Ostravicí, vede workshopy pro své studenty, propojuje polské a české umělce a její práce se objevují v galeriích napříč Evropou. A jedna z nich je trvale umístěna přímo ve Frýdlantu nad Ostravicí.
Cesta světla ve Farní zahradě
Ve Farní zahradě ve Frýdlantu nad Ostravicí najdete cyklus osmi smaltovaných obrazů Cesta světlem. Obraz Elżbiety Kuraj s názvem „Vzkříšený posílá slíbeného Ducha“ je největší z celého souboru a jako jediný je umístěn na zahradní zdi. Je to dílo, které nese všechny charakteristické rysy její tvorby – sílu materiálu, vrstevnatost a duchovní hloubku bez zbytečné dekorativnosti. Právě ten patří k mým nejoblíbenějším.
Kam se vydat
Farní zahrada se nachází u kostela sv. Bartoloměje ve Frýdlantu nad Ostravicí. Otevřena je:
- duben – září: 9–19 hodin
- říjen: 9–16 hodin
zavřeno v úterý
Kde najdete Cestu světla:
Pokud vás zajímá vznik celého projektu Cesta světla, doporučuji shlédnout dokument z roku 2022.
Zdroje:
Facebook Dílna uměleckého smaltu